• Většina občanů dala ve volbách šanci reformám
• Očekává se, že reformy budou z krátkodobého hlediska „bolet“
• Ochota přinést určité oběti musí být vyvážena perspektivou brzké změny k lepšímu
• Změna k lepšímu z hlediska občanů znamená vyšší životní úroveň, vyšší kvalitu života
• Vyšší životní úroveň a vyšší kvalitu života nelze stavět na nízké konkurenceschopnosti (nízká konkurenceschopnost → levná pracovní síla → nižší životní úroveň).
• Úspěch v globální konkurenci založené na inovacích předpokládá vyšší konkurenceschopnost založenou na znalostech
  → znalostní ekonomika, znalostní společnost, ekonomika tažená inovacemi
• Úspěch v globální konkurenci založené na inovacích předpokládá vyšší konkurenceschopnost založenou na znalostech: znalostní ekonomika, znalostní společnost, ekonomika tažená inovacemi
• Konkurenceschopnost země závisí na mnoha faktorech, které se navzájem ovlivňují. Soustředit se pouze na jeden nebo některé z nich (např. na řešení státního dluhu, řešení důsledků nepříznivého demografického vývoje, orientace na určité technologie, atd.) nemusí vést k vytčenému cíli.
• České republice chybí vnímání reforem ve vzájemných souvislostech. Jednou z příčin tohoto stavu je i to, že ČR nemá doposud stanovenu strategii dlouhodobého rozvoje, která by odpovídala současné situaci v ČR a dominantním trendům pokrizového vývoje ve vyspělých zemích. Tento nedostatek se může ukázat jako kritický ve chvíli převratných technologických, sociálních a politických změn, které probíhají na globální úrovni.
• Česká republika, ale i Evropská Unie jako celek, musí začít tvrdě soutěžit o své postavení v globální konkurenci. Příležitost, která se nyní nabízí, je časově ohraničená. Pokud ji nebudeme schopni využít teď, poneseme následky dlouhá desetiletí.
• Česká republika musí v následujících dekádách lépe využívat dostupné technologické možnosti. S tímto poroste role kvalitního a široce dostupného terciárního vzdělání a s ním úzce svázaného výzkumu a vývoje, jako zdrojů dalšího ekonomického růstu (endogenní růst, kde ekonomická výkonnost umožňuje další zvyšování investic do vzdělávání a VaV, atd.).
• Zvýšením kvality vzdělání a rozšířením dostupnosti vysokoškolského vzdělání dochází k lepší dlouhodobé uplatnitelnosti na trhu práce. To má za následek snižování počtu nezaměstnaných.
• Vyšší příjmy absolventů znamenají i vyšší objemy reálných odvodů do sociálních systémů i vyšší daňové odvody.
• S růstem vzdělání dochází k prodloužení doby dobrovolného produktivního uplatnění člověka na profesních trzích. To má dva efekty: přibývá těch, kdo do sociálních systémů přispívají a zmenšuje se počet těch, kdo ze systému čerpají.
• Ekonomické efekty v oblasti prodloužení horizontu produktivního uplatnění člověka jsou natolik výrazné, že umožňují vytvořit obdobně účinnou zainteresovanost poskytovatelů zdravotní péče. Vše nasvědčuje tomu, že růst vzdělanostní úrovně vede k tomu, že systémy zdravotní péče jsou nejen „sociální“, ale i ekonomicky produktivní.
• Vzdělání je tedy mimo jiné i cesta k reformě sociálních systémů, která by nejen „nebolela“, ale naopak byla pro člověka, napomáhala mu intenzivněji naplnit bohatství jeho života a prodloužit mu jeho plnohodnotný život. Právě na tomto základě lze koncipovat souběžnou reformu systému financování vzdělání a zdravotní péče s penzijním systémem. Tyto změny spojené s dynamikou vzdělání jsou nejen možné, ale odpovídají obsahu a charakteru vzniku vzdělanostní společnosti.

Vývojový kontext konkurenceschopnosti (Michael Porter, The Competitive Advantage of Nations, Free Press, 1990 )

Jak zvýšit šanci na úspěch reforem

• Reformy musí být dobře připravené a konzistentní – polovičaté reformy bolí víc a nevedou k cíli
  → evidence + odvaha
• Reformy musí být navzájem propojené
  → synergie + koordinace
• Reformy musí být dobře komunikované
  → nic nezatajovat + nestrašit

Čtyři klíčové reformy

Proč tyto čtyři reformy?

• Vzdělání zvyšuje produktivitu, uplatnitelnost a je současně klíčem k úspěšné reformě sociálních systémů.
• Výzkum a vývoj vytváří inovační potenciál, základ úspěchu v globální konkurenci
• Zdravotnictví jako péče o zdraví se stává systémem s vysokým „produktivním“ potenciálem
• Penzijní systém je v případě úspěchu reforem vzdělání, výzkumu a vývoje a zdravotnictví snáze financovatelný i za situace demografického stárnutí