10.06.2010 – Zdroj: Česká společnost pro systémovou integraci
Na konferenci Systémová integrace 2010, která včera skončila, byla diskutována studie „Digitální cesta k prosperitě“ zpracovaná pod záštitou premiéra ČR, která přináší 66 návrhů opatření v oblasti školství, vědy a ICT, jenž mají pomoci ke zvýšení konkurenceschopnosti ČR. Premiér ČR Jan Fischer k tomuto tématu ve svém vystoupení na konferenci Systémová Integrace 2010 uvedl: „Konkurenceschopnost ČR je otázkou bytí a nebytí. Cestou je budování znalostní společnosti. Role státu je vybudovat infrastrukturu pro zvyšování konkurenceschopnosti postavenou na kvalitní pracovní síle, efektivním fungování veřejné správy a podpoře inovací a podnikání. Tedy prostředí, které nebude klást překážky inovativním podnikatelským aktivitám. V obojím však v tuto chvíli stát selhává.“ Ministryně školství Miroslava Kopicová na konferenci Systémová Integrace 2010 na adresu dlouhodobé strategie rozvoje uvedla: „Žijeme ve výjimečné době – naše schopnost využít této příležitosti bude mít dopad na kvalitu života celých generací. Jedním z prvních kroků české vlády musí být připravit a prosadit dlouhodobou vizi rozvoje společnosti. Pokud se stát bude soustředit pouze na řešení státního dluhu nebo na cenu pracovní síly může konkurenceschopnost země dokonce snížit. Potvrzením vzrůstající podpory veřejnosti pro myšlenku Strategie rozvoje společnosti jsou například vznik platformy POPR, tedy Platformy osobností na podporu reforem, a zde prezentovaná vznikající studie Digitální cesta k prosperitě.“
66 návrhů opatření v oblasti školství, vědy a ICT má pomoci ke zvýšení konkurenceschopnosti ČR
Tým pracovníků VŠE v Praze a dvou ICT asociací – České společnosti pro systémovou integraci a ICT Unie – vypracoval pod záštitou premiéra ČR studii „Digitální cesta k prosperitě“, která přináší návrh šedesáti šesti opatření pro zvýšení konkurenceschopnosti ČR ve dvou odvětvích – v ICT a ve školství a vědě – a v těch částech infrastruktury státu, na kterých jsou obě odvětví výrazně závislá (veřejná správa, komunikační infrastruktura, trh práce, investiční prostředí).
Absence dlouhodobé strategie rozvoje ČR
Hospodářská krize, zadluženost některých evropských ekonomik, rychlý ekonomický růst Číny, Indie a další faktory globálního ekonomického prostředí přinášejí stále nové otázky těm, kteří rozhodují o směřování a prioritách národních ekonomik. Vlády musí reagovat na aktuální problémy ekonomiky a společnosti, souběžně však musí mít a prosazovat dlouhodobou strategii rozvoje. Ta bohužel v České republice zatím chybí. Její součástí by měla být opatření, která podpoří dlouhodobou konkurenceschopnost ekonomiky, a která budou relativně stabilní, a to i při střídání vlád.
Premiér ČR Jan Fischer k tomuto tématu ve svém vystoupení na konferenci Systémová Integrace 2010 uvedl: „Konkurenceschopnost ČR je otázkou bytí a nebytí. Cestou je budování znalostní společnosti. Role státu je vybudovat infrastrukturu pro zvyšování konkurenceschopnosti postavenou na kvalitní pracovní síle, efektivním fungování veřejné správy a podpoře inovací a podnikání. Tedy prostředí, které nebude klást překážky inovativním podnikatelským aktivitám. V obojím však v tuto chvíli stát selhává.“
Ministryně školství Miroslava Kopicová na konferenci Systémová Integrace 2010 na adresu dlouhodobé strategie rozvoje uvedla: „Žijeme ve výjimečné době – naše schopnost využít této příležitosti bude mít dopad na kvalitu života celých generací. Jedním z prvních kroků české vlády musí být připravit a prosadit dlouhodobou vizi rozvoje společnosti. Pokud se stát bude soustředit pouze na řešení státního dluhu nebo na cenu pracovní síly může konkurenceschopnost země dokonce snížit. Potvrzením vzrůstající podpory veřejnosti pro myšlenku Strategie rozvoje společnosti jsou například vznik platformy POPR, tedy Platformy osobností na podporu reforem, a zde prezentovaná vznikající studie Digitální cesta k prosperitě.“
Význam ICT sektoru pro konkurenceschopnost ČR
Jedním z odvětví, o které se opírá konkurenceschopnost státu, jsou v řadě zemí informační a komunikační technologie (ICT) a jejich aplikace. Důvodů proto je celá řada (European Commission, 2010):
ICT se významně podílí na tvorbě HDP – v USA 5%, v Japonsku 4% a v EU 3%. V ČR je to 4,5%,
ICT sektor patří mezi nejinovativnější obory. To s sebou přináší neustálý pokles cen ICT produktů souběžně s růstem celkového objemu prodeje,
ICT a jejich aplikace mají multiplikační efekty v ostatních odvětvích, tj. jsou schopny přispět ke zvýšení výkonnosti jak ostatních odvětví (50% růstu produktivity práce je v EU způsobeno aplikacemi ICT), tak k výkonnosti a kvalitě služeb veřejné správy.
Jiří Voříšek, vedoucí katedry informačních technologií VŠE v Praze a spoluautor studie doplňuje: „Přestože máme v ČR výkonný ICT sektor, srovnatelný s vyspělými světovými ekonomikami, vlastní využívání ICT pro podporu konkurenceschopnosti ČR je na velmi nízké úrovni.“
O studii „Digitální cesta k prosperitě“
Studie „Digitální cesta k prosperitě“ aspiruje na to, stát se podkladem pro diskusi politiků, ekonomů a odborníků z jednotlivých sektorů ekonomiky o cestách zvýšení konkurenceschopnosti ČR. Autoři jsou přesvědčení, že když budou naplněna ve studii navrhovaná opatření, ICT sektor by mohl pomoci zvýšit efektivitu infrastruktury státu i výkonnost ostatních odvětví.
Studie obsahuje návrh 66 opatření v oblasti infrastruktury státu a dvou odvětvích – ICT a ve školství a vědě, které přispějí ke zvýšení konkurenceschopnosti ČR. U každého opatření je určena priorita; odhad doby realizace a doby, kdy nastanou první pozitivní efekty; ukazatele, kterými lze měřit úspěšnost opatření. Navrhovaná opatření má míří do oblastí veřejné správy, školství a vědy, komunikační infrastruktury, investičních pobídek, veřejných zakázek a řízení strategických projektů. Patří mezi ně například:
Snížit náklady na služby poskytované veřejnou správou prostřednictvím jejich standardizace a automatizace.
Služby veřejné správy integrovat s budovanými čtyřmi základními registry a tím snížit administrativní náročnost služeb veřejné správy (úřady si samy zjistí potřebné údaje, změnu kteréhokoli základního údaje bude občan i firma oznamovat jen jednou).
Diverzifikovat obory středoškolského a vysokoškolského studia v souladu s požadavky pracovního trhu. Na VŠ jasně oddělit profesně orientované bakalářské obory. Při jejich výuce úzce spolupracovat s předními zaměstnavateli. Do magisterského stupně nabírat jen cca 20% populačního ročníku.
Snížit počet vysokých škol a snížit počet „létajících“ profesorů a docentů, zvýšit internacionalizaci studia, a tím dosáhnout jak zvýšení kvality výuky a výzkumu, tak kvality absolventů.
Část dotace vysokým školám vázat na % absolventů, kteří nastoupili na profese, na které byli na VŠ připravováni.
Granty zaměřené na aplikovaný výzkum zacílit na prioritní oblasti konkurenceschopnosti státu a na podporu spolupráce VŠ – soukromý sektor. Změnit způsob hodnocení návrhů grantů tak aby zohledňoval výsledky a produkty, které přinesou pozitivní ekonomické výsledky.
Připravit transparentní investiční pobídky pro investory do služeb s vysokou přidanou hodnotou.
Jednoho z místopředsedů vlády pověřit: a) zajištěním a koordinací vhodných podmínek pro rozvoj ICT odvětví a jeho aplikací ve veřejné správě, b) koordinací projektů ve veřejné správě.
Studie vznikla pod vedením prof. Jiřího Voříška a Doc. Oty Novotného. Její první verze, která je k dispozici na http://www.cssi.cz, je dnešním dnem předána odborné veřejnosti k diskuzi a připomínkám. Její finální verze bude vydána v září tohoto roku.
x x x
Vysoká škola ekonomická v Praze je největší ekonomickou univerzitou v České republice. V současnosti se zde vzdělává více než 17 tisíc studentů na šesti fakultách. Těmi jsou Fakulta financí a účetnictví, Fakulta mezinárodních vztahů, Fakulta podnikohospodářská, Fakulta informatiky a statistiky, Národohospodářská fakulta a Fakulta managementu v Jindřichově Hradci. Absolventi VŠE zastávají významné funkce v soukromém i veřejném sektoru. Nejvíce jich směřuje do různých odvětví průmyslu a služeb, obchodu, marketingu, bankovnictví, veřejné správy, účetnictví, auditu, cestovního ruchu a do oblasti informačních technologií. Čestný titul doktor honoris causa VŠE převzala řada významných českých i zahraničních ekonomů, např. nositelé Nobelovy ceny prof. Robert A. Mundell, prof. Milton Friedman či prof. Gary S. Becker. Více informací na www.vse.cz a www.eduniversal.com.
Česká společnost pro systémovou integraci (ČSSI, www.cssi.cz) je neziskovou platformou pro výměnu informací a názorů v oblasti informačních systémů a informačních a komunikačních technologií. Sdružuje uživatele a dodavatele služeb a produktů informačních a komunikačních technologií.
ICT Unie (ICTU, www.ictunie.cz) je profesní asociace firem z oblasti informačních a telekomunikačních technologií, dílem reprezentuje ICT průmysl České republiky a prosazuje efektivní využívání ICT ve všech sférách života v České republice.
