Hlavním problémem podniků při investování do vědy a výzkumu není nedostatek peněz, ale především nedostatek vzdělaných odborníků. S tím souvisí i problémy na trhu práce, které jsou způsobeny špatnou legislativou a právě nedostatkem kvalitní pracovní síly. Na dnešní konferenci k nové hospodářské a sociální strategii EU Evropa 2020 to uvedl poradce Svazu průmyslu pro hospodářskou politiku Radek Špicar.

„ČR je závislá na průmyslu a je velký nedostatek studentů a absolventů technických oborů. Například pro Škodu Auto by nebyl problém investovat 1,5 miliardy, ale problémem je nedostatek lidí,“ uvedl Špicar. Přitom podle něj se s nedostatkem odborníků potýká i například ČEZ při dostavbě Jaderné elektrárny Temelín, kde mu chybí kolem 6000 inženýrů.

Strategie Evropa 2020 je podle Špicara dobrá v tom, že se zaměřuje vedle vysokých škol i na školy střední a základní. „Již dnes existují studie, které poukazují na nedostatky v této oblasti. Čeká nás generace absolventů základních škol, která neumí počítat, myslet, diskutovat. Stane se to, že základní školství začne produkovat studenty, kteří nebudou schopni studovat,“ dodal.

Podle studie pražské pobočky konzultantské společnosti McKinsey and Company může Česká republika kvůli špatnému stavu školství přijít v příštích letech o stamiliardy korun. Neuspokojivá úroveň školství začne totiž výrazně oslabovat ekonomiku. Problém podle studie začíná už na základních školách. Českým žákům se stále zhoršují jejich počtářské a čtenářské dovednosti, které jsou přitom klíčové mimo jiné i pro úspěšné zvládnutí vysoké školy. Podle propočtů studie by se HDP mohl do roku 2050 propadnout o 11 procent ročně, což je v dnešní době 400 miliard korun.

V tuzemském výzkumu je podle Špicara největším úskalím rozdělování peněz, které směřují podle něj hlavně do institucionálního výzkumu. „Dáváme peníze institucím, kde nevíme, kam ty peníze jdou,“ uvedl. Musí se tak podle něj změnit financování s důrazem na projekty. „Navíc v našich podmínkách je nutné dbát více na financování aplikovaného výzkumu, tím ale neříkám že základní výzkum není důležitý,“ dodal.

Velmi důležité je tak podle něj zachovat daňové úlevy pro firmy při jejich investicích do vědy a výzkumu. „Díky tomu do Česka zahraniční firmy chodí. Navíc musí fungovat spolupráce mezi podniky a univerzitami. Ta prostě nyní v ČR nefunguje,“ uvedl.
Novou strategii představila EU v první polovině roku 2010. Tato strategie má pět hlavních cílů. Kromě vyšších investic do vědy a výzkumu, zlepšení úrovně vzdělání, ochrany životního prostředí a potírání chudoby mezi ně patří i cíl zvyšování zaměstnanosti.

Podle některých odborníků ovšem naplňování strategie je ohroženo odeznívající krizí, která způsobila mnoha zemím velký nárůst schodků veřejných financí. Do roku 2015 bude mít podle ekonomů řada zemí, například Španělsko nebo Velká Británie, taková rozpočtová omezení, že nebudou mít prostor pro aktivní politiku, kterou strategie vyžaduje.

„Strategie je více než dříve podmíněna makroekonomickou i rozpočtovou stabilitou. Za uplynulá tři léta se fiskální disciplína zemí velmi zhoršila, ekonomický stav eurozóny je nejhorší od jejího spuštění v roce 1999,“ uvedl vedoucí Kanceláře pro Evropskou unii České spořitelny a člen NERV Petr Zahradník.

3.6.2010 Autor: Jana Machálková Zdroj: Hospodářské noviny

Špičkové české a japonské vědce budou brzy spojovat společné výzkumné projekty, týkající se například nanotechnologií, biomedicíny nebo energetiky.

Ministryni školství Miroslavě Kopicové se totiž pár dní před odchodem z úřadu podařilo uzavřít unikátní dohodu s Japonskem o vědeckotechnologické spolupráci.O tento mezivládní kontrakt Československo usilovalo už od roku 1978, kdy jednání vedl tehdejší ministr zahraničí Bohuslav Chňoupek. Česká republika je zatím jedinou novou členskou zemí EU, jejíž vláda s Japonskem takovou prestižní spolupráci navázala.

„S Japonskem máme několik oblastí společného zájmu, je to například materiálový výzkum, nanotechnologie, energetika, biomedicína nebo udržitelný rozvoj. Pokud budeme mít takovou mezivládní dohodu, jsme schopni naformátovat nějaký zajímavý společný program,“ řekla včera HN Kopicová.

Výsledek byl nejistý

Sama ministryně při cestě do Japonska příliš nedoufala, že se jí podaří tamního ministra školství Tatsuo Kawabatu k dohodě „zlomit“.

Japonci, kteří ve výzkumu patří ke světové špičce, si totiž své mezinárodní partnery velmi pečlivě vybírají. A zprvu to vypadalo, že Japonci nebudou chtít s Českem žádnou vědeckou smlouvu uzavírat ani nyní. Co nakonec Kawabatu přesvědčilo?

„Řekla jsem mu, že jdeme intenzivně cestou ke znalostní společnosti, že jsme zahájili reformu vysokých škol a dokončujeme reformy nižších stupňů, že u nás před dvěma lety vznikla Technologická agentura,“ popisuje průběh jednání Kopicová. „Chvíli jsme se bavili a pak pan ministr řekl, že souhlasí. Nemohla jsem tomu věřit,“ uvedla Kopicová.

Kolika vědců, jakých konkrétních výzkumných projektů a jakého objemu peněz se bude vzájemná spolupráce nakonec týkat, to budou ještě na obou stranách vyjednávat ministerští úředníci. „Forma vyjednávání teď musí být velmi chytrá a já na to samozřejmě pošlu ty nejlepší odborníky,“ řekla ministryně.

Podle Josefa Šedlbauera z Technické univerzity Liberec, který se zabývá nanotechnologiemi, uzavřená dohoda může být pro české vědce dobrou příležitostí. „Zájem o spolupráci bychom určitě měli. Lákala by nás hlavně možnost posílat naše studenty do Japonska na stáže,“ řekl Šedlbauer.

Chystá se smlouva s Indií

Popsaná japonsko-česká dohoda o vědecké spolupráci není jediná tohoto druhu, kterou se Česku v poslední době podařilo uzavřít.

Na konci dubna vláda získala smlouvu s USA o zapojení do obranného výzkumu. Kontrakt českým vědcům umožňuje žádat o granty u americké vlády za stejných podmínek, jaké mají američtí výzkumníci. Takovou smlouvu má s USA kromě Česka už jen deset zemí světa. Čeští badatelé dostanou příležitost se zapojit například do vývoje amerických vojenských robotů nebo systémů chránících počítače NASA.

Od února také v Praze při americké ambasádě funguje vědecká kancelář Úřadu pro námořní výzkum. Jeho pracovníci mají za úkol „lovit“ zajímavé české a středoevropské vědce a nabízet jim spolupráci.

Ministerstvo školství se nyní snaží vyjednat také smlouvu o vědeckotechnologické spolupráci s Indií. „Indie je nový tygr, hlavně v oblasti informačních technologií. Snažíme se o smlouvu, která nám v této oblasti otevře prostor,“ uvedla ministryně Kopicová.