Na konferenci Systémová integrace 2010, která včera skončila, byla diskutována studie „Digitální cesta k prosperitě“ zpracovaná pod záštitou premiéra ČR, která přináší 66 návrhů opatření v oblasti školství, vědy a ICT, jenž mají pomoci ke zvýšení konkurenceschopnosti ČR. Premiér ČR Jan Fischer k tomuto tématu ve svém vystoupení na konferenci Systémová Integrace 2010 uvedl: „Konkurenceschopnost ČR je otázkou bytí a nebytí. Cestou je budování znalostní společnosti.  Role státu je vybudovat infrastrukturu pro zvyšování konkurenceschopnosti postavenou na kvalitní pracovní síle, efektivním fungování veřejné správy a podpoře inovací a podnikání. Tedy prostředí, které nebude klást překážky inovativním podnikatelským aktivitám. V obojím však v tuto chvíli stát selhává.“ Ministryně školství Miroslava Kopicová na konferenci Systémová Integrace 2010 na adresu dlouhodobé strategie rozvoje uvedla: „Žijeme ve výjimečné době – naše schopnost využít této příležitosti bude mít dopad na kvalitu života celých generací. Jedním z prvních kroků české  vlády musí být  připravit a prosadit dlouhodobou vizi rozvoje společnosti. Pokud se stát bude soustředit  pouze na  řešení státního dluhu nebo na cenu pracovní síly může konkurenceschopnost země dokonce snížit. Potvrzením vzrůstající podpory veřejnosti pro myšlenku Strategie rozvoje společnosti jsou například vznik platformy POPR, tedy Platformy osobností na podporu reforem, a zde prezentovaná vznikající studie Digitální cesta k prosperitě.“

66 návrhů opatření v oblasti školství, vědy a ICT má pomoci ke zvýšení konkurenceschopnosti ČR

Tým pracovníků VŠE v Praze a dvou ICT asociací – České společnosti pro systémovou integraci a ICT Unie – vypracoval pod záštitou premiéra ČR studii „Digitální cesta k prosperitě“, která přináší návrh šedesáti šesti opatření pro zvýšení konkurenceschopnosti ČR ve dvou odvětvích – v ICT a ve školství a vědě – a v těch částech infrastruktury státu, na kterých jsou obě odvětví výrazně závislá (veřejná správa, komunikační infrastruktura, trh práce, investiční prostředí).

Absence dlouhodobé strategie rozvoje ČR
Hospodářská krize, zadluženost některých evropských ekonomik, rychlý ekonomický růst Číny, Indie a další faktory globálního ekonomického prostředí přinášejí stále nové otázky těm, kteří rozhodují o směřování a prioritách národních ekonomik. Vlády musí reagovat na aktuální problémy ekonomiky a společnosti, souběžně však musí mít a prosazovat dlouhodobou strategii rozvoje. Ta bohužel v České republice zatím chybí. Její součástí by měla být opatření, která podpoří dlouhodobou konkurenceschopnost ekonomiky, a která budou relativně stabilní, a to i při střídání vlád.

Premiér ČR Jan Fischer k tomuto tématu ve svém vystoupení na konferenci Systémová Integrace 2010 uvedl: „Konkurenceschopnost ČR je otázkou bytí a nebytí. Cestou je budování znalostní společnosti. Role státu je vybudovat infrastrukturu pro zvyšování konkurenceschopnosti postavenou na kvalitní pracovní síle, efektivním fungování veřejné správy a podpoře inovací a podnikání. Tedy prostředí, které nebude klást překážky inovativním podnikatelským aktivitám. V obojím však v tuto chvíli stát selhává.“

Ministryně školství Miroslava Kopicová na konferenci Systémová Integrace 2010 na adresu dlouhodobé strategie rozvoje uvedla: „Žijeme ve výjimečné době – naše schopnost využít této příležitosti bude mít dopad na kvalitu života celých generací. Jedním z prvních kroků české vlády musí být připravit a prosadit dlouhodobou vizi rozvoje společnosti. Pokud se stát bude soustředit pouze na řešení státního dluhu nebo na cenu pracovní síly může konkurenceschopnost země dokonce snížit. Potvrzením vzrůstající podpory veřejnosti pro myšlenku Strategie rozvoje společnosti jsou například vznik platformy POPR, tedy Platformy osobností na podporu reforem, a zde prezentovaná vznikající studie Digitální cesta k prosperitě.“

Význam ICT sektoru pro konkurenceschopnost ČR
Jedním z odvětví, o které se opírá konkurenceschopnost státu, jsou v řadě zemí informační a komunikační technologie (ICT) a jejich aplikace. Důvodů proto je celá řada (European Commission, 2010):

ICT se významně podílí na tvorbě HDP – v USA 5%, v Japonsku 4% a v EU 3%. V ČR je to 4,5%,

ICT sektor patří mezi nejinovativnější obory. To s sebou přináší neustálý pokles cen ICT produktů souběžně s růstem celkového objemu prodeje,

ICT a jejich aplikace mají multiplikační efekty v ostatních odvětvích, tj. jsou schopny přispět ke zvýšení výkonnosti jak ostatních odvětví (50% růstu produktivity práce je v EU způsobeno aplikacemi ICT), tak k výkonnosti a kvalitě služeb veřejné správy.

Jiří Voříšek, vedoucí katedry informačních technologií VŠE v Praze a spoluautor studie doplňuje: „Přestože máme v ČR výkonný ICT sektor, srovnatelný s vyspělými světovými ekonomikami, vlastní využívání ICT pro podporu konkurenceschopnosti ČR je na velmi nízké úrovni.“

O studii „Digitální cesta k prosperitě“
Studie „Digitální cesta k prosperitě“ aspiruje na to, stát se podkladem pro diskusi politiků, ekonomů a odborníků z jednotlivých sektorů ekonomiky o cestách zvýšení konkurenceschopnosti ČR. Autoři jsou přesvědčení, že když budou naplněna ve studii navrhovaná opatření, ICT sektor by mohl pomoci zvýšit efektivitu infrastruktury státu i výkonnost ostatních odvětví.

Studie obsahuje návrh 66 opatření v oblasti infrastruktury státu a dvou odvětvích – ICT a ve školství a vědě, které přispějí ke zvýšení konkurenceschopnosti ČR. U každého opatření je určena priorita; odhad doby realizace a doby, kdy nastanou první pozitivní efekty; ukazatele, kterými lze měřit úspěšnost opatření. Navrhovaná opatření má míří do oblastí veřejné správy, školství a vědy, komunikační infrastruktury, investičních pobídek, veřejných zakázek a řízení strategických projektů. Patří mezi ně například:

Snížit náklady na služby poskytované veřejnou správou prostřednictvím jejich standardizace a automatizace.

Služby veřejné správy integrovat s budovanými čtyřmi základními registry a tím snížit administrativní náročnost služeb veřejné správy (úřady si samy zjistí potřebné údaje, změnu kteréhokoli základního údaje bude občan i firma oznamovat jen jednou).

Diverzifikovat obory středoškolského a vysokoškolského studia v souladu s požadavky pracovního trhu. Na VŠ jasně oddělit profesně orientované bakalářské obory. Při jejich výuce úzce spolupracovat s předními zaměstnavateli. Do magisterského stupně nabírat jen cca 20% populačního ročníku.

Snížit počet vysokých škol a snížit počet „létajících“ profesorů a docentů, zvýšit internacionalizaci studia, a tím dosáhnout jak zvýšení kvality výuky a výzkumu, tak kvality absolventů.

Část dotace vysokým školám vázat na % absolventů, kteří nastoupili na profese, na které byli na VŠ připravováni.

Granty zaměřené na aplikovaný výzkum zacílit na prioritní oblasti konkurenceschopnosti státu a na podporu spolupráce VŠ – soukromý sektor. Změnit způsob hodnocení návrhů grantů tak aby zohledňoval výsledky a produkty, které přinesou pozitivní ekonomické výsledky.

Připravit transparentní investiční pobídky pro investory do služeb s vysokou přidanou hodnotou.

Jednoho z  místopředsedů vlády pověřit: a) zajištěním a koordinací vhodných podmínek pro rozvoj ICT odvětví a jeho aplikací ve veřejné správě, b) koordinací projektů ve veřejné správě.

Studie vznikla pod vedením prof. Jiřího Voříška a Doc. Oty Novotného. Její první verze, která je k dispozici na http://www.cssi.cz, je dnešním dnem předána odborné veřejnosti k diskuzi a připomínkám. Její finální verze bude vydána v září tohoto roku.

x x x

Vysoká škola ekonomická v Praze je největší ekonomickou univerzitou v České republice. V současnosti se zde vzdělává více než 17 tisíc studentů na šesti fakultách. Těmi jsou Fakulta financí a účetnictví, Fakulta mezinárodních vztahů, Fakulta podnikohospodářská, Fakulta informatiky a statistiky, Národohospodářská fakulta a Fakulta managementu v Jindřichově Hradci. Absolventi VŠE zastávají významné funkce v soukromém i veřejném sektoru. Nejvíce jich směřuje do různých odvětví průmyslu a služeb, obchodu, marketingu, bankovnictví, veřejné správy, účetnictví, auditu, cestovního ruchu a do oblasti informačních technologií. Čestný titul doktor honoris causa VŠE převzala řada významných českých i zahraničních ekonomů, např. nositelé Nobelovy ceny prof. Robert A. Mundell, prof. Milton Friedman či prof. Gary S. Becker. Více informací na www.vse.cz a www.eduniversal.com.

Česká společnost pro systémovou integraci (ČSSI, www.cssi.cz) je neziskovou platformou pro výměnu informací a názorů v oblasti informačních systémů a informačních a komunikačních technologií. Sdružuje uživatele a dodavatele služeb a produktů informačních a komunikačních technologií.

ICT Unie (ICTU, www.ictunie.cz) je profesní asociace firem z oblasti informačních a telekomunikačních technologií, dílem reprezentuje ICT průmysl České republiky a prosazuje efektivní využívání ICT ve všech sférách života v České republice.

Čekají nás reformy penzijního systému, zdravotnictví, školství, výzkumu, veřejné správy… a mnoho dalších. Reformy bolí. Jak na ně, aby bolely co nejméně a vytáhly nás z louže? Recept je poměrně jednoduchý.

Vezměte jednu vládu se silným mandátem, přidejte reformního premiéra, okořeňte týmem odborníků kombinovaných s výkonnými úředníky, poduste je se zájmovými skupinami a za občasného míchání nechte několik měsíců povařit na mírném ohni (u elektrických sporáků stupeň 2 – 3). Povařené reformní návrhy přelijte do pekáče, posypte vrstvou legislativců a nechte zapéct. Po průchodu Poslaneckou sněmovnou a Senátem reformy zkontrolujte a postup opakujte, dokud se nedostaví žádoucí výsledek.

Tak nějak by mohl vypadat recept na reformy. Klíčovým je především reformní odhodlání politické reprezentace a její schopnost prosadit i bolestivé reformní kroky. Reforma může bolet. Musí ale mít jasnou perspektivu, kam směřuje. A musí se lidem vysvětlit, proč a jak dlouho bude bolet – a především, co tím lidé získají.

Nic nestojí samo o sobě. I kůl v plotě se opírá o příčky, i patník stojí u cesty (nebo vytržený výtržníky leží v příkopu). Stejně tak reformy nemohou být izolované. Nejde to. Je potřeba reformovat ve vzájemných souvislostech a ve správném pořadí.

Např. poplatky ve zdravotnictví nebyl nejšťastnější reformní krok. Okamžitě po jejich zavedení se zvedla vlna odporu, socialistické krajské úřady v populistických gestech vyplácaly peníze, které nyní chybí jinde… a nic nepomohla zpráva zdravotní pojišťovny, kolik nákladných operací mohla díky poplatkům profinancovat. Toto lidé bohužel neviděli, ale vadilo jim, že se musí při návštěvě doktora uskrovnit o jedno pivo. A co na tom, že za parkování v nemocnici zaplatili mnohem víc!

Jeden systém podpírá druhý a opírá se o třetí. Čtvrtý jim stojí na ramenou a pátý jim je základem. Tak nějak je možné dívat se na zdravotnictví, penzijní systém, školství, vědu a výzkum a veřejnou správu. Jak spolu tyto zdánlivě nesouvisející systémy souvisí? Velmi úzce. Jsou si těsnější, než by se mohlo na první pohled zdát.

Jsou-li lidé zdravější, dožívají se vyššího věku. Tím zatěžují penzijní systém. Jenže… jsou-li zdravější, nemarodí, nepobírají nemocenskou a mohou pracovat déle. Tím penzijnímu systému naopak ulevují. Jsou-li vzdělanější, zpravidla i chtějí pracovat déle. A přenášíme se do školství. Vzdělanější lidé jsou produktivnější, mají vyšší mzdy. Tím podporují zdravotnictví a penzijní systém vyššími odvody. Bez vědy a výzkumu to nejde. V této oblasti nacházejí uplatnění ti nejlepší vědci a odborníci – a neposouvají dál jen hranice lidského vědění, ale jsou nositeli inovací, vynálezů, patentů… A jak to souvisí s veřejnou správou? Ta by neměla být ani vidět. Čím méně zasahuje svou činností (a mnohdy nečinností) do lidského počínání, tím lépe. Ne, neznamená to anarchii, ale efektivitu a pružnost.

Zatěžují-li reformy rodinné rozpočty, je nezbytné, aby jim předcházela pomoc pro ekonomicky ohrožené domácnosti. Cílem reforem je vždy zlepšit životní úroveň (nebo se alespoň postarat o její dlouhodobou udržitelnost), ale na cestě k cíli nesmí ležet finančně zruinovaní lidé.

Praha – Příležitost k reformám, která se neopakuje.

Tak hodnotí situaci po volbách odborníci, kteří spolupracovali s Topolánkovou a Fischerovou vládou. Vznikajícímu kabinetu Petra Nečase nabídli své plány.

Za tím účelem vytvořili mozkový trust POPR, který navazuje na Topolánkův NERV.

Bolest, která vede k cíli

Doporučují především zásadní reformy výzkumu, vzdělání, penzí a zdravotnictví.

„Bude ale ještě mnohem víc reforem,“ upřesňuje sociolog Petr Matějů, který POPR (Platforma osobností na podporu reforem) zakládal. Připomíná, že je třeba reformovat také trh práce a státní správu postiženou korupcí.

„Nepůjde jen o to, že se změní například vzdělávací systém, musí se změnit společnost,“ shrnula plány reformátorů odcházející ministryně školství Miroslava Kopicová.

Zásadní převrat ve společnosti umožňují podle ekonomů Tomáše Sedláčka a Petra Zámečníka nejen volby, které získala pravice, ale také nálada ve společnosti nakloněná reformám. „Pomohl zdvižený prst řecké krize. Bez ní bychom byli dnes úplně jinde,“ míní Sedláček.

Rukavice pro Nečase

To potvrzuje i významný podnikatel Zbyněk Frolík. „Volební výsledky záleží na tom, jak se zlepšuje či zhoršuje kvalita života nízkopříjmových a středněpříjmových skupin. Proto se politici dramatických změn obávají. Po volbách jsme ale najednou v pozici, kdy si reformy můžeme dovolit,“ upozorňuje majitel úspěšné firmy Linet.

Matějů jde ještě dál: „Lidé vyjádřili ochotu a odvahu vydat se cestou radikálních reforem. Vědí, že to vyžaduje odříkání a že to bude bolet. Polovičaté reformy ale bolí víc a nevedou k cíli,“ zdůrazňuje sociolog.

Reformní cestu se podle expertů podaří uskutečnit pouze v tom případě, že ji vyhlásí nový premiér.

Odvážnější než Brusel

Přísnost reforem není podle expertů samoúčelná. Česku se právě v této době otevírá možnost významně posílit v konkurenci ostatních evropských zemí.
Čtěte také:

Další analýzy od autora tohoto textu Petra Holuba:

Odhlasovali jsme utahování opasků. Takto to začne
Analýza voleb: Poražený má šanci, jak z ČR udělat vzor

Aktuálně z politiky:

ODS, TOP 09 a VV se dohodly: Chceme vládnout v koalici
Klaus si na čtvrtek pozval Nečase. Chce od něj informace
ČSSD se vzdala, jde do opozice. Schválí si to v pátek
Za prohru mohou novináři, bilancuje v dopise Paroubek
Dokument: Co napsal Jiří Paroubek spolustraníkům

Něco navíc:

Skokan voleb: mladý starosta, co zatočil s korupcí
Miliardář Bakala dal stranám příští vlády 28 milionů
Kalousek napadl Bártu z VV, téměř si šli po krku
Že lidovci opustili sněmovnu? Nene, je jich tam hned 12
Zelení jeli na výlet, aby vyhráli ve vsi s 73 obyvateli

„Dnes jsme jedinou zemí, která může přeskočit z kategorie rozvíjejících na úroveň rozvinutých zemí,“ představila vizi pro Českou republiku ministryně Kopicová.

Česko by mělo podle ní nadále posilovat průmysl. Proto musí podpořit technické školství a prosadit účast průmyslových firem ve správních radách univerzit. Stát bude mnohem víc než dosud financovat podnikový výzkum.

Díky tomu se změní země montážních závodů na výzkumnou velmoc, která bude přesouvat hůře placené práce dál na východ, jak to dnes činí západoevropské státy.

„Sázkou na průmysl půjdeme proti evropskému trendu,“ upozornila na zvláštnost české cesty Kopicová. Odmítla přitom inspiraci Vizí 2020, kterou schválila Evropská komise jako perspektivu pro evropskou ekonomiku v příštích letech. „Vize 2020 je poraženecká, Česku ale neškodí,“ vymezila se ministryně proti bruselské iniciativě.

Kde vezmeme pracovní síly

„Současný vzdělávací systém je největší brzdou pro náš rozvoj,“ zdůraznil nutnost vzdělávací reformy marketingový ředitel mladoboleslavské škodovky Radek Špicar. „Nemáme absolventy s nízkou kvalifikací, protože upadají učební obory. Chybí nám i lidé s vysokou kvalifikací, kteří by pracovali ve výzkumu pro celý koncern Volkswagen.“

Rozdělit absolventy škol na schopnější a na ty, kteří se víc hodí k manuálním profesím, umožní projekt státních maturit. Musí skončit praxe, kdy nekvalitní maturitu může složit prakticky každý. S maturitou pak odmítá méně kvalifikované manuální práce.

Kromě větší nabídky absolventů z technických oborů žádají firmy také liberalizaci pracovního trhu. Pokud se například usnadní propouštění, zlepší se automaticky nabídka pracovní sily.

„Náš podnik bude v příštích letech potřebovat zaměstnance. Kde je vezmeme, když neproběhne reforma pracovního trhu,“ ptá se personalistka společnosti ČEZ Hana Krbcová, která s POPRem rovněž spolupracuje.

Za víc peněz víc zdraví

Reformního tažení se účastní také členové tzv. druhé Bezděkovy komise, která pro ministerstvo financí připravuje změnu penzijního systému.

Vedle samotného Vladimíra Bezděka podporuje POPR také bývalý ministr financí Jiří Rusnok. „Reforma penzí je nezbytná. K jejím účelům patří, aby výdaje na důchody neškodily ekonomice,“ vysvětlil exministr.

Zdravotnictví je podle sociologa Radima Valenčíka třeba změnit, aby se zlepšily zdravotní služby. Například bude nutné zavést individuální zdravotní plány, které by si každý pacient domluvil se svou pojišťovnou.

„Pojišťovna lepší nabídkou péče zařídí, abych byl co nejdéle fit, a já tak budu co nejdéle pracovat, abych lepší péči uhradil,“ vysvětlil princip nového zdravotnictví Valenčík.

Čeká se jen politické zadání

Reformy vysokých škol, penzí, zdravotnictví a výzkumu jsou finančně nákladné. Například bude nezbytné vytvořit fondy, ze kterých by se financovaly půjčky vysokoškolákům ještě předtím, než pomohou příjmy ze školného. Stát bude muset najít další peníze na podporu výzkumu i na dotace nezbytné při založení soukromých penzijních fondů.

Ekonom Michal Mejstřík vylučuje, že se peníze seženou zvýšením daní: „Zvýšit daně by znamenalo vysílat lidi do zahraničí. Pokud nebude v Česku dobré prostředí k podnikání, tak všichni půjdou dál,“ připomněl.

Zbývá tak pouze cesta úspor nebo přesun peněz z jiných rozpočtových kapitol.

Na přípravu reforem přitom nejsou peníze potřeba. Reformátoři mohou při změnách ve výzkumu, zdravotnictví, na pracovním trhu a v penzích navázat na práci předchozích vlád. „Reformu vysokých škol připravujeme z peněz Evropské unie. Peníze máme, ale chybí politické zadání,“ připomněl Jakub Fischer z ministerstva školství, který vede tým pro reformu univerzit.

Až bude příští česká vláda hledat skupinu odborníků typu někdejší ekonomické rady NERV, o jejichž expertizu by se mohla opřít při prosazování reforem, jednu čerstvou nabídku by měla. Po volbách, v nichž „většina občanů dala šanci reformám“, cítí svou příležitost také nová Platforma osobností na podporu reforem. Klíčové reformy jsou podle ní teď čtyři – vzdělávání, výzkumu, penzijního systému a zdravotnictví. Bez nich Česku hrozí ztráta konkurenční schopnosti a životní úrovně.

Takzvaný POPR, jehož představitelé se včera sešli v Praze, má široký personální záběr – od ekonomů Michala Mejstříka, Tomáše Sedláčka či Petra Zahradníka přes odborníky na penze Vladimíra Bezděka a Jiřího Rusnoka, politologa Jana Kubáčka, podnikatele Zbyňka Frolíka, rektora Vysokého učení technického v Brně Karla Raise až po manažera Škody Auto Radka Špicara. Iniciátory jsou ministryně školství Miroslava Kopicová a sociolog Petr Matějů. Finanční podporu zajistila nadace Open Society Fund Praha.

„Reformy v Česku byly zatím polovičaté a hlavně nebyly propojené,“ přibližuje Matějů úvahu, jež stála u zrodu POPR na půdě Institutu pro sociální a ekonomické analýzy. Jednou z příčin je podle něj i to, že Česko nemá strategii dlouhodobého rozvoje. „Tento nedostatek se může ukázat jako kritický ve chvíli převratných technologických, sociálních i politických změn na globální úrovni,“ uvedl Matějů.

Zatímco v posledních měsících bylo v Česku tématem číslo jedna zadlužení státu, do budoucna to bude právě hrozba ztráty konkurenční schopnosti. Nelze spoléhat na to, že zde firmy budou dál využívat nízkých nákladů a levné pracovní síly. „Už teď jsme nejdražší ekonomikou v regionu, čtyřikrát dražší než Čína a dvakrát dražší než země Balkánu,“ uvedla Kopicová. Nynější životní úroveň nebude podle ní možné udržet bez kvalitnějšího školství, výzkumu a prosazení inovací v průmyslu.

Praha – Část lidí z bývalé Národní ekonomické rady vlády (NERV) vytvořila novou expertní skupinu, která chce pomoci s prosazováním reforem ve školství, zdravotnictví, vědě nebo penzích. Zástupci takzvané Platformy osobností na podporu reforem (POPR) dnes novinářům řekli, že všechny tyto oblasti spolu úzce souvisí a mají zásadní dopad na konkurenceschopnost České republiky. K platformě se hlásí také experti z akademické a podnikatelské sféry, jedná se o dobrovolné sdružení, které nemá žádné pravomoci.

„Většina občanů dala ve volbách šanci reformám,“ komentoval sociolog Petr Matějů to, proč s tímto dobrovolným seskupením vystoupili právě nyní. Právě Matějů je autorem chystané reformy vysokých škol, kterou za kritiky samotných univerzit připravuje ministerstvo školství. Kromě něj se k nové platformě hlásí také třeba ekonom Tomáš Sedláček, ředitel společnosti Linet Zbyněk Frolík, předseda komise pro reformu důchodů Vladimír Bezděk, odcházející ministryně školství Miroslava Kopicová nebo rektor Vysokého učení technického Karel Rais.

„Očekává se, že reformy budou z krátkodobého hlediska bolet,“ upozornil Matějů. Už nyní třeba vysoké školy protestují proti chystané reformě univerzit, studenti se také obávají školného. Proti změnám ve financování vědy a výzkumu od loňska už několikrát protestovali mladí vědci, reformy ve zdravotnictví symbolizované hlavně třicetikorunovým poplatkem u lékaře také vzbudily bouři nevole. Odborníci však upozornili, že pokud budou reformy provázané a dovedené do konce, v dlouhodobějším horizontu posunou Česko blíž k nejvyspělejším zemím Evropy.

Platforma je nezávislé dobrovolné sdružení odborníků, zasedat chtějí podle toho, jak budou určitá témata aktuální. K problematice reforem se chtějí veřejně vyjadřovat a případně poskytovat expertní názory.

NERV vznikl na přelomu let 2008 a 2009. Vládě měl pomoci analyzovat a řešit dopady světové finanční krize na Českou republiku. Spolu s vládou se rada podílela na vzniku Národního protikrizového plánu. Ten mimo jiné změnil rychlost odpisování majetku, firmám dal také možnost poslat pracovníky na školení se státní podporou místo toho, aby pracovníci skončili na dlažbě apod. NERV ukončil svou činnost v září 2009.